Díky konečně za vyřešení dopravní situace v Bezručově ulici v Táboře. Dříve zde pravidelně stávala vozidla a situace jak pro cyklisty tak pro řidiče byla na hraně únosnosti – nepřehledná křižovatka a velmi nebezpečné situace. Vozidla zde stejně dle vyhlášky nesměla stát, neboť nebyl zachován volný jízdní pruh 2 x 3m (silnice je obousměrná), ovšem bylo to dlouhodobě tiše pardonováno jak městskou tak státní policií. Ještě zbývá věnovat pozornost automobilům často stojícím právě v křižovatce (pravidlo zákazu stání do 5 m před křižovatkou).
Pokud už jsou „mícháni“ dohromady cyklisté s chodci na jedné stezce, pak je vždy nutné jasně vyznačit trasu pro cyklisty, byť pouze úzkým pruhem. Chodec pak má jasno v tom, kde se pohybuje cyklista a cyklista zase ví, kde jet. Vemte si příklad třeba z Nizozemí, kde to takto funguje i z 50 cm širokými trasami barevně vyznačenými pro cyklisty na chodnících. Jako cyklista zažívám často, že se např. „utrhne“ malé dítě a na poslední chvíli se rozeběhne před kolo. Kdybych tyto situace nepředvídal, mohlo by to dopadnout špatně a to bych samozřejmě nerad. Rovněž chodci se musí přizpůsobit cyklistům na společných stezkách. Mnohdy je patrná neochota jít po jedné straně ap.
Po tom, co kdysi táborští turisté vydali za přispění města opakovaně brožuru Táborskem pěšky, dobrá věc i pro kolaře. Ale možná by stálo víc působit na cyklisty, že na chodnících (pokud to nejsou smíšené stezky pro pěší a cyklisty) nemají co dělat, a na smíšených stezkách mají být ohleduplní.
Díky konečně za vyřešení dopravní situace v Bezručově ulici v Táboře. Dříve zde pravidelně stávala vozidla a situace jak pro cyklisty tak pro řidiče byla na hraně únosnosti – nepřehledná křižovatka a velmi nebezpečné situace. Vozidla zde stejně dle vyhlášky nesměla stát, neboť nebyl zachován volný jízdní pruh 2 x 3m (silnice je obousměrná), ovšem bylo to dlouhodobě tiše pardonováno jak městskou tak státní policií. Ještě zbývá věnovat pozornost automobilům často stojícím právě v křižovatce (pravidlo zákazu stání do 5 m před křižovatkou).
Pokud už jsou „mícháni“ dohromady cyklisté s chodci na jedné stezce, pak je vždy nutné jasně vyznačit trasu pro cyklisty, byť pouze úzkým pruhem. Chodec pak má jasno v tom, kde se pohybuje cyklista a cyklista zase ví, kde jet. Vemte si příklad třeba z Nizozemí, kde to takto funguje i z 50 cm širokými trasami barevně vyznačenými pro cyklisty na chodnících. Jako cyklista zažívám často, že se např. „utrhne“ malé dítě a na poslední chvíli se rozeběhne před kolo. Kdybych tyto situace nepředvídal, mohlo by to dopadnout špatně a to bych samozřejmě nerad. Rovněž chodci se musí přizpůsobit cyklistům na společných stezkách. Mnohdy je patrná neochota jít po jedné straně ap.
Kde v Táboře najdu „KOKOTSKÝ KLÁŠTER“?
Chybička se vloudila 🙂 Opraveno.
Po tom, co kdysi táborští turisté vydali za přispění města opakovaně brožuru Táborskem pěšky, dobrá věc i pro kolaře. Ale možná by stálo víc působit na cyklisty, že na chodnících (pokud to nejsou smíšené stezky pro pěší a cyklisty) nemají co dělat, a na smíšených stezkách mají být ohleduplní.
Souhlasím, je to v části „rady a tipy“ v desateru. http://www.taborskemnakole.cz/desatero-pro-cyklisty-a-jedna-rada-navic/